Pivovar se nachází v západních Flandrách v malebné vesnici Watou. Život v jejím okolí je odlišný od zbytku světa. Lidé zde žijí pokojně, v souladu s přírodou, tradicemi a hodnotami uznávanými po staletí.
Pivovar zakládá počátkem 20. století komunita stěhující se z kláštera Catsberg v severní Francii kvůli protiklerikálnímu hnutí. Mniši kupují farmu a přeměňují ji na „Refuge Notre Dame de St. Bernard“. Jejich první aktivitou je produkce a prodej klášterního sýra, z čehož plynou finance potřebné pro provoz kláštera.
Počátkem třicátých let antiklerikální postoje ve Franci doznívají, mniši se proto rozhodují vrátit do Francie.
Sýrové továrny se tedy ujímá Evarist Deconinck. Brzy se mu daří uzavřít smlouvu o komerčním vaření klášterního piva s opatstvím Svatého Sixta, jehož mniši již odmítají vaření piva pro veřejnost. V sousedství továrny na sýr tedy vyrůstá nový pivovar k vaření Sixtských piv. Pomocnou ruku při zakládání podává hlavní sládek trapistického pivovaru Welstvleteren, který poskytuje svoje vědomosti a dokonce i originální recepty.
Roku 1992 smlouva o vaření klášterních piv končí kvůli rozhodnutí, že značku trapistického piva může nést pouze pivo vařené uvnitř kláštera. Pro svá piva tedy začíná pivovar používat název St. Bernardus.
