Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14. století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar".
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19. století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi D´Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50 000 - 60 000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80 000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120 000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70. let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90. let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. Současný výstav se pohybuje okolo 50 000 hl ročně. Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí přibližně 2 000 tun sladu ročně.
